Česky CZEnglish EN

Zemřely dvě významné ženy spjaté s Brnem: architektka Růžena Žertová a herečka, signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová

7. říjen 2019

(mak) – O víkendu přišla česká kultura o dvě výrazné osobnosti. V noci na sobotu 5. října zemřela ve věku 86 let architektka a designérka Růžena Žertová, která celý svůj osobní a profesní život spojila s Brnem a v roce 2013 obdržela Cenu města Brna. V neděli 6. října zesnula Vlasta Chramostová. Česká filmová a divadelní herečka, která se narodila v Brně a zahájila zde svoji hereckou kariéru, by 17. listopadu 2019 oslavila 93 let.

Růžena Žertová se narodila 4. listopadu 1932 ve Frýdku-Místku. Po absolvování gymnázia začala v Praze studovat architekturu na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického a současně navštěvovala i Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Pod politickým nátlakem přestoupila na Fakultu architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně a vystudovala zde v ateliéru prof. Bedřicha Rozehnala. Od něj převzala realistický pohled na architekturu jako na obor spojující v sobě funkci estetickou a především praktickou.

V letech 1960–1983 byla zaměstnána ve Státním projektovém ústavu obchodu Brno, kde projektovala několik návrhů obchodních domů. Její nejznámější realizací je obchodní dům v Pardubicích, který se pro své jedinečné tvarové i materiálové řešení trvale zapsal do dějin architektury. V případě obchodního domu Prior v Košicích pak vytvořila vzor pro obchodní stavby v poválečném Československu.

Později se architektka věnovala volné umělecké tvorbě v oboru designu – tedy tvorbě interiérů, svítidel a šperků – a také navrhovala obytné stavby.

V roce 2013 obdržela Růžena Žertová jako brněnská tvůrkyně, jíž náleží významné místo v dějinách české i slovenské architektury, Cenu města Brna v oblasti architektury a urbanismu. Je také nositelkou Ceny Ministerstva kultury za dlouhodobé umělecké zásluhy v architektuře za rok 2018.

Poslední rozloučení se zesnulou se uskuteční ve středu 16. října 2019 v 11 hodin v obřadní síni krematoria města Brna, Jihlavská 1.

Zasloužila se o českou kulturu i demokracii a lidská práva

Soukromý život brněnské rodačky Vlasty Chramostové se mnohdy vyvíjel podobně dramaticky jako život postav, které ztvárňovala na jevišti či filmovém plátně.

Studia budoucí umělkyně na brněnské konzervatoři přerušili nacisté, když zavřeli české školy. Po válce se k herectví vrátila, krátce působila ve Svobodném divadle v Brně (dnes Městské divadlo Brno) a v Městském divadle v Olomouci a v letech 1946–1949 v Národním (Státním) divadle Brno.

V roce 1950 přešla do pražského Divadla Československé armády (dnes Divadlo na Vinohradech). Během svého dvacetiletého angažmá zde ztvárnila řadu velkých rolí, mezi nimi například Roxanu či Marii Stuartovnu. V té době hrála často i ve filmu, k těm nezapomenutelným jistě patří její herecké kreace v Podskalského Bílé paní či v Herzově Spalovači mrtvol. V soukromém životě se musela vyrovnat se ztrátou syna i s tím, že v tíživé životní situaci přistoupila na spolupráci s StB.

Životní předěl pro ni znamenala sovětská okupace v roce 1968. Za své politické postoje byla zbavena možnosti pracovat ve filmu, televizi, rozhlase a nakonec i v divadle. Přešla do uměleckého disentu, kde se věnovala bytovému divadlu. V roce 1977 podepsala Chartu 77. 

Vlasta Chramostová se aktivně účastnila listopadové revoluce a v roce 1989 se vrátila na výsluní české kulturní scény. Stala se členkou souboru Národního divadla a za role ve filmech Je třeba zabít sekala a Kuře melancholik byla nominována na Českého lva. Za hlavní roli v televizním filmu P.F. 77 získala v roce 2004 televizní cenu Elsa a za celoživotní přínos divadlu dostala o tři roky později Zvláštní cenu Thálie. V roce 1998 jí byl propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy za zásluhy o demokracii a lidská práva. Velkého úspěchu u čtenářů se dočkaly také hereččiny paměti.

Poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou se uskuteční v Praze v pondělí 14. října v 11 hodin v Národním divadle. Brňané, kteří chtějí vzdát této statečné a mimořádní ženě úctu, tak mohou učinit prostřednictvím zápisu do kondolenční knihy, která bude od úterý 8. října od 9 hodin k dispozici na recepci Městského divadla Brno na Lidické 16. V den pohřbu pak mohou na zesnulou herečku zavzpomínat ve dvoraně divadla, kde bude možné od 9 hodin položit květiny a zapálit svíčku.

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 08.10.2019 13:08
  • Datum poslední aktualizace: 08.10.2019 13:08
  • Odpovědný útvar: Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design