Česky CZEnglish EN

Výstava na Malinovského náměstí vypráví příběh první evropské ústavy

18. srpna 2021

(zug) – Jako nejstarší ústava na světě je označována ta americká z roku 1787, evropská následovala pár let poté. Ani po více než dvou stoletích však demokratické principy ve světě nemají vyhráno. Apelovat na význam občanských svobod a participace na správě věcí veřejných v historii i dnes chce výstava „Republika dvou národů. Příběh první evropské ústavy“ na Malinovského náměstí. Slavnostně zahájena byla 17. srpna a končí 30. srpna.

Spojení Království polského a Velkoknížectví litevského se datuje hluboko do minulosti, k formálnímu sjednocení Litvy s Polskem do jednoho státu došlo v roce 1569. Ústava z 3. května 1791 představovala vyvrcholení snah o posílení konstituční monarchie, zavedení politické rovnosti mezi měšťany a šlechtou a státní ochranu dalších vrstev obyvatelstva.

Velvyslanectví Litevské republiky, Velvyslanectví Polské republiky s Polským institutem v Praze a kancelář lídryně demokratického Běloruska Svjatlany Cichanouské ve Vilniusu k připomínce 230 let od přijetí zmíněné ústavy uspořádaly venkovní výstavu „Republika dvou národů. Příběh první evropské ústavy“. V květnu byla k vidění v Praze, nyní ji od 13. do 30. srpna hostí Brno.

Výstavu zahájili radní pro kulturu Marek Fišer, velvyslanec Litvy v ČR Laimonas Talat-Kelpša, chargé d’affaires a. i. Velvyslanectví Polska v ČR Antoni Jerzy Wręga, ředitel Polského institutu Maciej Ruzcaj a zástupkyně běloruské komunity v České republice Kryscina Šyjanok. Zprostředkovaně zazněl i pozdrav od Svjatlany Cichanouské.

Ústavu 3. května vnímám jako milník naší historie a je pro mě symbolem cesty Litvy z temnoty ke světlu,“ řekl při vernisáži Laimonas Talat-Kelpša. „Evropa si může z tohoto aktu vzít ponaučení, že unie mohou fungovat. Tehdejší těsné polsko-litevské vztahy mohou ovlivnit i dnešní chápání spolupráce národů,“ myslí si.

Pro Antoniho Jerzyho Wręgu je zmíněná ústava inspirací v boji Polska proti despotizmu. „Heslo Poláků, kteří bojovali v 19. století za nezávislost, znělo Za naši a vaši svobodu. Nešlo tu o konkrétní národ, ale o princip, boj o hodnoty republiky. Tehdy i dnes to znamenalo, že podporujeme demokracii a svobodu a totéž přejeme našim sousedům v Evropě,“ vysvětlil.

Na výstavě lidé uvidí 6 velkoplošných oboustranných panelů s texty, fotografiemi a faksimilii dokumentů. Čtivou formou popisují smysl ústavy i historii polsko-litevské unie, včetně pojednání o náboženství, vztahu židů a křesťanů či o obraně státu.

Pořadatelé Brno jako další zastávku v putování venkovní výstavy zvolili proto, že jak Litva, tak Polsko navázaly s městem partnerství. S polskou Poznaní byla partnerská dohoda podepsána už v roce 1966, s litevským Kaunasem v roce 1994. V Brně působí také honorární konzulové obou zemí.

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 18.08.2021 10:50
  • Datum poslední aktualizace: 18.08.2021 10:50
  • Odpovědný útvar: Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design