Česky CZEnglish EN

V retenční nádrži Červený mlýn probíhá výjimečný geotechnický a hydrogeologický průzkum

19. října 2017

Průzkum v retenční nádrži Červený mlýn. Foto: Geotest(taz) Přírodní retenční nádrž Červený mlýn v Králově Poli u Svitavské radiály se v těchto dnech stala místem technologicky výjimečného průzkumu. Současná nádrž neumí zcela ochránit podzemní vodu od znečištění povrchovou a splaškovou vodou. Připravuje se proto stavba nádrže nové. V rámci těchto příprav zde nyní probíhá geotechnický a hydrogeologický průzkum, jehož část se odehrává na haťových cestičkách přímo mezi rákosím, kterým je retenční nádrž porostlá.

„Stavba nové retenční nádrže Červený mlýn je součástí velkého projektu dostavby kanalizace v Brně. Tato retenční nádrž spolu s retenční nádrží Královky na jihu Brna u řeky Svitavy pomůže udržet čistější řeky ve městě a zamezí znečišťování spodních vod. Dostavěna bude také chybějící kanalizace v městských částech Bosonohy, Brno-jih, Maloměřice-Obřany, Líšeň a Tuřany-Dvorska,“ uvedl náměstek brněnského primátora pro oblast investic Richard Mrázek.

Průzkum v retenční nádrži Červený mlýn. Foto: MMB. Z. KolaříkNáklady na dostavbu kanalizace a retenčních nádrží jsou vyčísleny na 2,5 miliardy korun, předpokládané spolufinancování z Operačního programu Životní prostředí přesahuje 1 miliardu korun. Po dokončení průzkumných prací je v plánu v prvním pololetí příštího roku vypsání soutěž na zhotovitele, pak bude možné upřesnit, kdy budou práce na kanalizaci v jednotlivých městských částech i stavba retenčních nádrží zahájeny. Do roku 2023 by měl být tento projekt vzhledem k dotačním podmínkám dokončen.

Nová retenční nádrž Červený mlýn bude vybudována jako podzemní monolitický objekt. Okolní terén bude upraven tak, aby byl umožněn rozvoj mělkých rákosin a budování otevřených jezírek, čímž bude lokalitě vracen původní charakter.

„Nacházíme se v místě Řečkovicko-kuřimského prolomu, kde byly po staletí rybníky. Nyní zde proběhl inženýrsko-geologický průzkum do hloubky 25 až 30 metrů a penetrační sondy do hloubek 15 metrů. Výsledky těchto průzkumů a měření budou jako podklad pro projektanta, aby mohl správně navrhnout budoucí konstrukci z hlediska sedání podloží, ukotvení nádrže a podobně,“ uvedl Lubomír Klímek, generální ředitel firmy Geotest, která průzkum provádí.

Průzkum v retenční nádrži Červený mlýn. Foto: GeotestPotřebná technika se zde pohybuje po takzvaných haťových konstrukcích – cestičkách, které na povrchu přírodní retenční nádrže položili odborníci ze Školního lesního podniku Křtiny. Povrch je velmi plastický a bez haťových konstrukcí by penetrační soupravě hrozil propad. Haťové konstrukce umí tlak soupravy rozložit tak, že se zde může bezpečně pohybovat.

K čemu slouží retenční nádrže

Velké podzemní záchytné nádrže na vodu slouží jako rezervoár na zředěnou splaškovou vodu, když ji kvůli srážkám nestačí pojmout čistírna odpadních vod. Díky nim nepřepadávají nadbytečné odpadní vody do vodních toků, ale postupně se uvolňují do čistírny, jakmile to její kapacita dovolí. Vodní toky tak zůstávají čistější. Současný systém retenčních nádrží na stokové síti města pokrývá přibližně polovinu rozlohy Brna. Díky nové etapě dostavby by mělo být tímto systémem zpožďování a zadržování naředěných splaškových vod pokryto celé město.

Nová retenční nádrž Královky bude mít kapacitu přibližně 22,5 tisíc m³.  Retenční nádrž Červený mlýn pak cca 26 tisíc m³.

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 19.10.2017 15:20
  • Datum poslední aktualizace: 19.10.2017 15:20
  • Odpovědný útvar: Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design