Česky CZEnglish EN

ROZHOVOR: S raketou Vega je už i Brno na mapě vesmíru

18. duben 2018

(luk, gak) – 52 milionů korun dalo město jen za loňský rok na vědu a výzkum. A vyplatilo se to – díky firmě S.A.B. Aerospace, která sídlí v Technologickém parku, se česká vlajka dostala na raketu Vega. Zařízení vyvinuté v Jihomoravském inovačním centru (JIC) navíc poletí i na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Na čem všem se brněnská firma podílí, popsal její ředitel Petr Kapoun.
Jde o rozšířenou verzi rozhovoru z dubnového Brněnského metropolitanu.

Dá se zjednodušeně popsat, co vaše firma dělá?
Určitě. Vyvíjíme mechanické konstrukce. To si můžete představit jako kostru aut. Děláme to pro satelity a menší zařízení a také pro části raket. To je naše hlavní doména.

Na jakých kosmických projektech se vaše firma podílela?
Vyráběli jsme součástky do testovacího modulu pro ExoMars 2020. Dělali jsme také na projektu Exobiology Facility – měli jsme za úkol vymyslet zařízení, které ponese biologické vzorky, které budou vystavené UV záření a všem podmínkám ve vesmíru na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Na měsíci Jupitera Europa je totiž zamrzlý oceán a vědci se domnívají, že tam existuje život. My jsme vyvinuli zařízení s vyjímatelnými vzorky, kde vrchní vrstva simuluje ten zmrzlý oceán. Dopraví se na ISS a ponechá se tam tři roky, načež se vrátí zpátky na Zem a vědci budou zjišťovat, jestli jsou tam ještě nějaké známky života. Pokud ano, začne se připravovat mise, která by letěla právě až na Europu.
Vyvíjíme také vrchní část rakety Vega, která nese satelity – říkáme tomu dispenser. Dřív totiž bylo možné poslat s jednou raketou okolo čtyř satelitů. My jsme ale přišli se zařízením, které je schopno těch satelitů pojmout 16. Raketa stojí pořád stejně, náklady na jedno vypuštění jsou 40 milionů euro. A teď ta raketa prostě odletí a tím mise končí. My jsme tyto náklady rozdělili nejen mezi 4 zákazníky, ale mezi 16. Což zlevnilo přístup do vesmíru tak, že třeba i větší instituce, univerzity v zahraničí i u nás, jsou schopné poslat svůj satelit.
V následujících týdnech začne výroba tohoto letového kusu, poté v průběhu prázdnin bude probíhat integrace, to budeme dělat sami tady v našich laboratořích, a na začátku roku 2019 to bude první let tohoto zařízení, což je dost zásadní zlom pro Českou republiku. Je to největší projekt, který kdy financovala nebo řešila za tu dobu, co se připojila do Evropské kosmické agentury (ESA, Česko je členem od roku 2008 – pozn. redakce).

Dá se říct, který projekt vám osobně přišel nejzajímavější?
Nejzajímavější mi asi přišel ten vědecký projekt, kdy budeme zkoumat, jestli jsou někde ve vesmíru známky života. Je za tím velké poslání.

Jak si vlastně Česká republika a potažmo Brno stojí na „mapě“ kosmického vývoje? Ví se o nás, nebo je to u nás zatím v plenkách?
Díky výše zmíněnému dispenzru v programu rakety Vega se na nás zaměřila Rada Evropské kosmické agentury, která zhodnotila, že je tu velký potenciál a nízké náklady na výrobu. Tím se republika dostala na mapu v rámci evropského prostoru a strhla se na nás velká pozornost.
Abych to vysvětlil – ve chvíli, kdy dodáváte i nejmenší součástku do rakety, musí do toho programu daná země vložit peníze. Za to dostane vlajku na raketě a možnost rozhodovat. Dosud se jenom 6 zemí podílelo na programu raket Vega a Česko je sedmou. To je obrovský politický zlom, který je zajímavý hlavně pro Ministerstvo dopravy – všechny země, které se na programu podílí, rozhodují o tom kdy ta raketa poletí, jak často a kdo s ní poletí (evropský kosmický program se primárně nezabývá dopravou lidí do vesmíru, ale nákladu, myšleno tedy náklad které instituce s raketou poletí – pozn. red.). Takže v podstatě Česká republika doteď měla spoustu vědeckých projektů, ale musela někoho prosit a žádat o to, aby jim je poslal nahoru. No a teď je jednou ze 7 evropských zemí, která může rozhodovat o tom, kdo s tou raketou poletí. Takže konečně získáváme skutečný přístup do vesmíru.

V dubnu budete otevírat integrační halu. Co to je a k čemu to slouží?
Je to prostor, kde veškeré ty součástky, které vyvineme a následně si necháme vyrobit, dáváme dohromady a tvoříme výsledný produkt. Musí být totiž vyráběný za přísných podmínek – monitorujeme teplotu, vlhkost, prachové částice. Říká se tomu čistý prostor. My máme klasifikaci ISO 8, což je jedna z těch vyšších úrovní – máte speciální oblek a nemůžete tam strávit několik hodin v kuse kvůli výměně vzduchu.
Čisté prostory jsme měli už v JICu. Ale protože jsme se stali součástí projektu Vega, kde horní část rakety, kterou montujeme, má na výšku skoro 4 metry, potřebovali jsme větší prostory. Takže jsme si dlouhodobě ve spolupráci s Brnem a Technologickým parkem pronajali halu, kde jsme vybudovali čisté prostory, které mají výšku až 7 metrů. Máme tam jeřáb, který unese až 2 tuny, všechno je to ale pořád v kontrolovaném prostředí. A pak tam máme i další, menší laboratoře na drobnou výrobu například elektroniky. Podobný prostor nenajdete blíž než v Mnichově ve firmě OHB, což je největší evropská společnost, která působí v kosmickém průmyslu.

Letos slavíme 40. výročí letu prvního československého kosmonauta do vesmíru. Myslíte, že bychom mohli brzy vyslat dalšího? Je vůbec cílem dostat lidi do vesmíru?
Opouští se od toho, protože dneska už se lety do vesmíru nerealizují, tak jako dřív. Jediný let do vesmíru, který se uskutečňuje pravidelně, je na ISS, kde jsou kosmonauti ze všech zemí. Její životnost ale brzy končí. Teď záleží, jestli se bude nahrazovat, nebo ne. Samozřejmě se o tom mluví. To je ale takový poslední záchvěv lidských letů do vesmíru, protože při dnešních technologiích už nemá smysl riskovat. Pokud tedy neopomeneme misi na Mars nebo na Měsíc, které se připravují a které řeší NASA (americká vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program – pozn. red.) nebo třeba SpaceX (americká technologická společnost Elona Muska působící v aerokosmickém průmyslu – pozn. red.). Ale pokud se bavíme v evropském měřítku, tak když se podíváme na program na další tři roky, lety do hlubokého vesmíru se neplánují.

Je to zvláštní, lidé se těší, že budou létat do vesmíru…
Určitě. Je to to, co popularizuje vesmír. Evropa je ale spíše vědecká.

Chystají se nějaké velké kosmické projekty, na kterých se budete podílet?
Hlásili jsme se do jednoho projektu, jehož jméno ještě nemůžu říct. Je to nová vědecká mise, kterou Evropská vesmírná agentura vypsala. Bude jednou z nejdražších a největších. A vypadá to, že bychom mohli být součástí toho projektu, ale budu to vědět až tak za měsíc za dva.

Vaše mateřská firma sídlí v Itálii. Proč jste se rozhodli přinést vývoj právě do Brna?
V České republice vývoj chyběl. Jsou tu hrozně silné kořeny, co se týče výroby – je tu spousta firem, které mají skvělé renomé jak v leteckém, tak kosmickém průmyslu, ale chyběla tady společnost, která by dělala právě vývoj.

Byly ve hře i nějaké okolní státy, nebo to rovnou padlo na Českou republiku?
Ve hře bylo ještě Rumunsko. To tehdy ale nevstoupilo do Evropského kosmického programu tak, jak mělo. V hledáčku bylo i Polsko. Česká republika ale byla zajímavá právě z hlediska výroby, protože tohle zázemí je opravdu silné. Díky tomu nemáme problém najít dodavatele některých materiálů nebo určitého stylu výroby. Tady je prostě úroveň tak dostatečná, že nemusíme outsourcovat (zadávat práci jinde – pozn. red.) například z Německa nebo Itálie.

Proč Brno? Proč ne Praha?
Naší mateřské společnosti v Itálii dodávala své výrovky GL Elektronic, která také sídlí v JICu. To pro nás byl takový impuls – chceme jít do ČR, známe tam jednu firmu, shodou okolností v Brně, otevřeme kanceláře vedle nich. Dnes s nimi spolupracujeme na 90 % všech projektů, které realizujeme. Oni na rozdíl od nás dělají právě výrobu – vyrábí kabeláže a elektronické prvky.

Spolupracujete s některou vysokou školou? Jak?
Spolupracujeme s Univerzitou obrany a s Leteckým ústavem na VUT. Nicméně větší spolupráci máme právě s Univerzitou obrany, ale samozřejmě jeden z důvodů, proč jsme tady, je, že je blízko univerzita, takže se snažíme spolupracovat. Studentům také poskytujeme stáže a témata k diplomovým a bakalářským pracím.

Myslíte, že je Brno dobré místo pro rozjezd start-upu?
Rozhodně, jsem o tom přesvědčený. Myslím si, že to je technologické centrum republiky. V JICu jsme 3,5 roku a co tu vidím jenom za tu dobu je až neskutečné. Tehdy jsme tu byli skoro sami, budova se teprve otvírala. Za tu dobu se tu vystřídalo množství skvělých a úspěšných firem. Nebo když si vezmu Technologický park, to je neuvěřitelné prostředí – tady v podstatě vyřešíte jakýkoliv technický problém. Ta kooperace s místními firmami je velice důležitá. Už jenom to, že jsme potřebovali řešit nějakou integrační halu a měli jsme projekty na to, že bychom stavěli někde za Brnem, ale stačilo jít do Technologického parku a řešení bylo na stole asi za měsíc.

A cítíte i podporu z města?
Bez města bychom tu halu neměli. Jsme malá firma, normálně bychom si tak velký projekt nemohli dovolit. Zaplatili jsme vnitřní prostory a laboratoře, zajistili projekt, ale tu halu vybudoval Technologický park ve spolupráci s městem. Díky němu jsme i dostali nestandartní podmínky dlouhodobého nájmu.

Jak jste se vy osobně dostal ke kosmickému vývoji?
Úplně náhodou. Měl jsem společnost, která pomáhá zahraničním firmám na český trh. A S.A.B. Aerospace byl jedním z mých klientů. Firmu jsme zde tedy formálně založili, fungovala, ale v podstatě nežila – nebyly tady lidi, nebyl, kdo by se o ni staral nebo podával nabídky. Italové za mnou přišli a požádali mě, jestli bych jim pomohl hledat lidi. Netrvalo to ani půl roku a v podstatě jsem zjistil, že se o tu společnost starám. Ze začátku jsem nějaký čas strávil v Itálii, abych vůbec pochopil, jak ten kosmický průmysl funguje. A pak a už nebylo cesty zpátky.

Chtěl byste vy osobně letět do vesmíru?
Chtěl. Nebyl to asi úplně můj dětský sen, jako všech, ale postupem času, když jsem do toho nahlédl, tak by ty výzkumné mise určitě byly zajímavé. V Evropě existuje i program pro výchovu astronautů, nicméně na to už je asi pozdě, abych se do něj přihlásil.

Petr Kapoun
ředitel S.A.B. Aerospace

Narodil se 8. 2. 1989 v Brně. Studoval na Mendelově univerzitě v Brně a na obchodní akademii Sting. Vlastní akreditaci MŠMT pro účetnictví a daně.
Je členem dozorčí rady developerksé společnosti PT Centrum a.s., budoval společnost handyBee s.r.o., která pomáhá začínajícím zahraničním firmam se vstupem na česká trh, založil neziskovou organizaci Easy Golf Start, byl jednatelem a projektovým manžerem společnosti Žijeme golfem s.r.o.
V S.A.B. pracuje od září 2014, ředitelem české divize se stal v listopadu 2015.
Mezi jeho zájmy patří start-upy, jejich rozvoj a investování do zajímavých projektů, cestování, paddleboard, snowboard, běh a golf, gastronomie, vaření, móda a četba.

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 18.04.2018 17:33
  • Datum poslední aktualizace: 18.04.2018 17:33
  • Odpovědný útvar: Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design