Česky CZEnglish EN

Lovci šifer si vyzkoušeli segwaye a vytváření podoby našich předků

9. listopad 2018

(rek) – Desítka nejrychlejších, kteří dokázali úspěšně vyřešit šifry třetího kola podzimního běhu hry Brno, co není, si ve čtvrtek odpoledne užila svou odměnu. V pisáreckém parku poblíž řeky Svratky si nejprve vyzkoušeli, jak fungují segwaye a mohli si užít pěknou jízdu. Pak se vydali do pavilonu Anthropos, kde pod vedením antropoložky Evy Vaníčkové zkoušeli modelovat tváře lovců mamutů a neandrtálců. 

Nejprve zajistit svou rovnováhu, povolit kolena, ramena a lokty, pochopit, že segway se chová jako robot a drží svou vlastní stabilitu. Pak se naklonit na řídítka, nabrat rychlost – a můžeme vyrazit. Segwaye jsou stroje, které umožňují rychlé přesuny, ale dají se na nich najezdit i tisíce kilometrů. I to se ve čtvrtek odpoledne dozvěděli soutěžící, kteří se jako první zvládli vypořádat s šiframi třetího kola podzimní části hry Brno, co není. To je zavedlo do parku v Pisárkách, na břehy řeky Svratky, kde má vzniknout vodácký kanál a také sportovně rekreační centrum. Svou výhru si užívali opět v okolí pavilonu Anthropos.

Mezi výherci byl tentokrát i speciální účastník, malá Elen. Ta se zúčastnila vlastně už finále jarního finále. „Tenkrát ale byla ještě v bříšku, dnes už je tady s námi v kočárku. Když bylo na jaře velké finále, měla jsem čtrnáct dní do porodu. Když jsme se dozvěděli o podzimní části hry, rozhodli jsme se, že ho nemůžeme vynechat, a tak se náš původně dvoučlenný tým rozrostl o jednoho člena,“ vysvětlila Kristýna Žáčková z týmu Housenky. 

Výherci se po krátké instruktáži mohli sami projet na strojích na cestičkách zapadaných listím. To jim zabralo hodinu a bavilo je to tak, že přemluvit je k další části odměny chvíli trvalo. „Užívám si to fakt moc. Už jsem se na jaře dostal jako náhradník na jednu odměnu, byl jsem v korytě Ponávky, což bylo taky super. Jízda na segwayi je parádní,“ hodnotil Dušan Jakub z týmu Ynteligenti. 

Druhá část odměny čekala výherce v pavilonu Anthropos. Tam si nejprve krátce prohlédli expozici, přičemž nechyběla ani zastávka před legendárním mamutem. Pak už ale zamířili do posledního patra pavilonu, kde si mohli vyzkoušet to, co se povede jen málokomu. Nejprve poslouchali výklad antropoložky Evy Vaníčkové, která se specializuje na modelování původní podoby našich předků. 

„Moc jsme se na tohle těšili, jsem nadšená. Na pozvánce bylo napsáno, že nás čeká práce s antropoložkou a seznámení s historií lidské lebky. To by si člověk sám nevybral,“ Alice Hubáčková z týmu Udělalo se nám jasno.  

Soutěžící pak dostali od antropoložky odlitky slavných nálezů lebek neandrtálců, kromaňonských lovců nebo třeba princezny z pohřebiště v Býčí skále. Pomocí kusů modelářské hlín a špachtlí se pak sami mohli podle modelů pustit do vytváření tváří, jaké asi měli naši předci, když byli ještě živí. 

Hra Brno, co není, míří po třetí odměně ke svému čtvrtému kolu, které začne ve středu 14. listopadu v 17 hodin. Více informací o ní i o strategických projektech města Brna najdou zájemci na webu kopemezabrno.cz.   

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 09.11.2018 10:50
  • Datum poslední aktualizace: 09.11.2018 10:50
  • Odpovědný útvar: Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design