Česky CZEnglish EN

Cesta do pravěku stopou profesora Absolona

3. listopadu 2009

 

{foto:www.anthropos.cz}

Příští rok uplyne 50 let od smrti Karla Absolona (1877-1960), proslulého paleontologa, archeologa, speleologa a zoologa, zakladatele ústavu Anthropos při Moravském zemském muzeu v Brně. Tato instituce s předstihem připravila k jubileu zajímavou publikaci.

Absolonovy výzkumy moravských nalezišť z doby paleolitu (starší doby kamenné) v Předmostí, Dolních Věstonicích a jeskyni Pekárně tvoří základ dnešních znalostí o životě a kultuře „lovců mamutů", jak jsme si zvykli jim říkat. V roce 1938 mu ale německý zábor Dolních Věstonic a posléze i penzionování zabránily pokračovat ve výzkumech. Proto v roce 1945 uvítal možnost paleolitického výzkumu v Moravanech nad Váhom, kde roku 1931 došlo k prvním nálezům a v roce 1938 zde byla objevena i slavná Moravanská venuše z mamutoviny. Kamennou industrii (soubor nástrojů), kterou získal výzkumem v Moravanech roku 1946, nechal Absolon nakreslit na 50 tabulí formátu A3, které prodal Moravskému zemskému muzeu. „Jako podmínku Absolon stanovil, aby „atlas" byl co nejdříve připraven do tisku... což tímto se zpožděním 50 let plníme," píše Karel Valoch v úvodu publikace, kterou připravil spolu s iniciátorkou tohoto knižního projektu Zdeňkou Nerudovou a kterou pod názvem Moravany nad Váhom – Katalog paleolitických industrií z výzkumu prof. Karla Absolona vydalo Moravské zemské muzeum (Brno 2009). Plných 100 stran (z celkových 144) zabírají názorné kresby nalezených nástrojů, zbytek svazku tvoří úvody obou autorů, reprodukce vybrané dobové korespondence, německé resumé, fotografie nalezišť a soupis obrazové přílohy.

 

Sídliště lovců mamutů objevili stavbaři

Když Absolon v letech 1924-1938 prováděl výzkum pod Pavlovskými vrchy, jeho prospekce se údolí za Milovicemi, tři kilometry od Pavlova, už zřejmě nedotkly. Milovická lokalita byla objevena až koncem 40. let 20. století, kdy při stavbě  silnice z Milovic do Mikulova byly objeveny mamutí kosti. Další podobné nálezy pocházejí z roku 1986; tehdy se tu těžila zemina na hráz Novomlýnské zdrže. Rozsáhlou monografii o tamních nálezech zpracoval účastník výzkumů Martin Oliva s kolektivem našich i zahraničních autorů a pod názvem Sídliště mamutího lidu u Milovic pod Pálavou ji vydalo opět Moravské zemské muzeum. Autoři podrobně a s mnoha názornými nákresy, fotografiemi a tabulkami charakterizují milovické nálezy kostí, nástrojů (kupodivu bez uměleckých předmětů), flóry i fauny z období gravettienu (asi 30-15 tisíc let př. n. l.). V závěru je zajímavé srovnání milovické lokality s aglomerací u Dolních Věstonic a Pavlova (obě naleziště spojuje „tendence ke shromažďování pozůstatků mamutů, dokládající eminentní pozici tohoto obřího savce v obživě a bezpochyby i ve sféře sociálních a rituálních interakcí") a analýza jejího postavení v gravettienu střední a jižní Evropy. Jednotlivé autorské příspěvky jsou uvedeny jak v české, tak i v někdy mnohem rozsáhlejší anglické verzi. Rozsáhlé, 340stránkové dílo dobře poslouží nejen odborníkům, ale i laikům – ctitelům Eduarda Štorcha a Zdeňka Buriana.

Obě publikace vyšly v edici antropologických, paleoetnologických a paleoontologických studií Anthropos, kterou charakterizuje výrazná a výtvarně působivá obálka Lubomíra Červinky.

(mž)

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 27.12.2009 16:32
  • Datum poslední aktualizace: 27.12.2009 16:32
  • Odpovědný útvar: Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design