Funkcionalismus a moderní architektura

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se Brno stalo druhým největším městem republiky a zároveň sídlem četných úřadů a vysokých škol. Ve městě se začali prosazovat mladí čeští architekti a funkcionalismus, stavební sloh, v němž technický záměr a účel kráčel ruku v ruce s uměním. Nový styl s rovnými střechami, čistými liniemi a prosvětlenými interiéry nalezl v Brně neobyčejně široké uplatnění v budovách všech typů a velikostí, od škol, městských lázní, úřadů, obchodních domů a pasáží, nemocnic a sanatorií přes nájemní domy a rodinné vily až po areál výstaviště.

Jaké jsou stavby ve stylu funkcionalismu?

Jednoduché a strohé, přitom však úsporné a pohodlné, otevřené novým myšlenkám, komunikující s okolím, přizpůsobují se terénu a jsou pokorné k přírodě, podporují lidskou tvořivost a inspirují.

Více informací najdete v Brněnském architektonickém manuálu na bam.brno.cz , kde je rozsáhlá databáze s podrobnými informacemi o brněnských stavbách, které vznikly v letech 1917 – 1945.

Vila Tugendhat

Vila Tugendhat (foto: Miloslav Bouška)Rodinná vila manželů Tugendhatových, stěžejní dílo světové funkcionalistické architektury, byla postavena v letech 1929 až 1930 ve svahu pod Černopolní ulici. Nejvýznamnější evropská stavba německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe je o to cennější, že se jedná o jediné dílo tohoto tvůrce z předválečného období, dochované téměř v původním stavu. Stavba, která vyniká originálním prostorovým řešením, jedinečným technologickým zařízením a elegantními interiéry s detailně propracovaným nábytkem, byla roku 2001 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.


Hotel Avion

Hotel Avion (foto: Marie Schmerková)Hotel na pěší zóně v samém centru města patří mezi nejužší hotely v Evropě. Architekt B. Fuchs měl k dispozici extrémně úzkou a přitom dlouhou stavební parcelu, kdy přední fasáda hotelu měřila pouhých sedm metrů. Způsob, jak se Fuchs vypořádal s tak omezeným prostorem, představuje světový unikát. Využil princip kontinuálního prostoru, kdy se jednotlivé místnosti kolem ústředního jádra v prvním a druhém poschodí neuzavírají a v pěti různých úrovních kompozičně navazují jedna na druhou. Osvětlení ze stropu i ze stran obstarávají skleněné cihly společně se zrcadlovými stěnami. Hotel byl dokončen v roce 1928 a dodnes slouží původnímu účelu.







Budova cestovní kancelář Čedok

Budova CK Čedok (foto: Vít Mádr)

Kousek od místa, kde stávala Židovská brána, vznikla v roce 1928 přízemní funkcionalistická stavba s obloukovou fasádou, navržená architektem O. Pořískou. Objekt původně sloužil jako centrální ubytovací kancelář Výstavy soudobé kultury v Československu, která se ten rok konala na brněnském výstavišti. Již řadu let v ní sídlí cestovní kancelář Čedok.

Nádražní poštovní úřad

Budova pošty v Nádražní ulici, postavená podle projektu B. Fuchse v letech 1937 až 1938.

Výstaviště

Výstaviště (foto: archiv BVV)Podnětem k vybudování brněnského výstaviště v pisárecké kotlině se stala Výstava soudobé kultury v Československu, která se konala k desetiletému jubileu samostatné Československé republiky od května do září 1928. Areál rozdělují dvě osy, rozbíhající se od centrální brány. Mezi nimi stojí hlavní výstavní pavilon A (postaven v letech 1924 až 1928, projekt J. Kalous a J. Valenta). Další pavilony, trvalé i dočasné, vznikaly podél obou hlavních cest. Z původních staveb se kromě pavilonu A dochovaly 45 m vysoká vyhlídková věž pavilonu G, dále kino a kavárna (kongresová hala; E. Králík), pavilon města Brna (B. Fuchs), pavilon země Moravy (V. Chroust), pavilon Uměleckoprůmyslové školy v Praze (kavárna; P. Janák) a vzorový rodinný dům (O. Starý).

Areál, který se svou velikostí a urbanistickým pojetím stal největším a nejmodernějším výstavištěm předválečného Československa, dodnes představuje zajímavou kolekci funkcionalistické architektury, která je postupně doplňovaná dalšími objekty a již více než osmdesát let slouží původnímu účelu.
Pozoruhodný a jedinečný po technické stránce je zejména pavilon Z z roku 1959, kruhová stavba o průměru 122 metry s dvěma galeriemi a ocelovou kupolí 46 metrů vysokou. Nejnovější je pavilon P s výstavní plochou asi 15 000 metrů čtverečních, otevřený v květnu 2009.


Kolonie Nový dům

Zároveň s výstavními pavilony v Pisárkách se v Brně-Žabovřeskách realizoval i projekt ukázkového moderního bydlení v kolonii Nový dům. Projekty obytných domů s malometrážními i klasickými byty vypracovali například B. Fuchs, J. Grunt, J. Kroha, J. Víšek, A. Wiesner a další architekti. Inspirací pro Nový dům se stala moderní bytová kolonie Weissenhof ve Stuttgartu, naopak na brněnský příklad navázala o čtyři roky později pražská kolonie Baba.

Co byste neměli přehlédnout...?
Městské krematorium na Ústředním hřbitově, postavené v letech 1926 až 1929 podle projektu A. Wiesnera.
Husův sbor na Botanické ulici, jedna z prvních moderních sakrálních staveb v Evropě ve funkcionalistickém slohu z let 1928 až 1929 dle návrhu J. Víška.
Městské lázně v Zábrdovicích, postavené dle projektu B. Fuchse v letech 1931 až 1932.
Vila architekta J. Kumpošta (Barvičova 15), vlastní rodinný dům z režného zdiva, postavený v letech 1922 až 1924.
Kudelův rodinný dům (Klácelova 10), dům dle projektu J. Víška z let 1925 až 1926.
Vila architekta J. Krohy (Sedlákova 45), vlastní rodinný dům z roku 1930.
Rodinný dům B. Fuchse (Hvězdárenská 2), vlastní rodinný dům, postavený v letech 1927 až 1929.
Vila Stiassny (Hroznová 14), rodinné sídlo textilního průmyslníka Alfreda Stiassnyho navrhnul A. Wiesner, realizace v letech 1927 až 1929.
Haasova vila (Lipová 43), rodinná vila generálního ředitele brněnské pobočky Anglo-československé banky Gustava Haase, postavená dle návrhu A. Wiesnera v letech 1928 až 1930.
Vila Stein (Barvičova 25), postavena dle projektu A. Wiesnera v roce 1926.
Vila Neumark (Vinařská 38), postavena dle projektu A. Wiesnera v letech 1928 až 1929.
Odborná škola pro ženská povolání Vesna a Domov Elišky Machové (Lipová 16–18), pavilonově řešený školní areál, návrh B. Fuchs a J. Polášek, realizace 1928–1929 (škola) a 1929–1930 (domov).
Patočkova vila (Kaplanova 11), součást vilové kolonie Pod Vodojemem, dle projektu J. Krohy postavena v letech 1935 až 1936.

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2013 11:16
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2013 11:16
  • Odpovědný útvar: Kancelář primátora města Brna Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design