Žádosti o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Působnost statutárního města Brna

Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je město Brno územně členěným statutárním městem rozděleným na 29 městských částí. Statutární město Brno je samostatně spravováno Zastupitelstvem města Brna, dalšími orgány jsou Rada města Brna, primátor, Magistrát města Brna a zvláštní orgány města. Městské části jsou samostatně spravovány zastupitelstvem městské části, dalšími orgány městských částí jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

Primátor města Brna, Bc. Roman Onderka, MBA, zastupuje město navenek a stojí v čele Magistrátu města Brna.

Výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti na úrovni statutárního města Brna je jedenáctičlenná Rada města Brna v čele s primátorem Bc. Romanem Onderkou, MBA a jeho náměstky Ing. Robertem Kotzianem, Ph.D., Ladislavem Mackem, Ing. Janou Bohuňovskou a Ing. Oliverem Pospíšilem. Ze své činnosti je Rada města Brna odpovědná Zastupitelstvu města Brna.

Nadřízeným všech zaměstnanců statutárního města Brna zařazených do Magistrátu města Brna je tajemník Magistrátu města Brna, Ing. Pavel Loutocký, který plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele dle zvláštních předpisů. Magistrát města Brna se dělí na 27 odborů (viz Schéma řízení statutárního města Brna a Magistrátu města Brna) začleněných do 5 úseků činností  úsek organizační, úsek sociálně kulturní, úsek technický, úsek hospodářský a úsek rozvoje města.

V souladu se zákonem o obcích statutární město Brno zabezpečuje výkon státní správy, tzv. „přenesená působnost", a samosprávy tzv. „samostatná působnost". Přenesenou i samostatnou působnost vykonává statutární město Brno prostřednictvích svých orgánů a také prostřednictvím orgánů městských částí.

Při výkonu samosprávy, samostatné působnosti, se město řídí jen zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení.

Při výkonu státní správy, přenesené působnosti, se město řídí zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy. Pokud zvláštní zákon nestanoví, že jde o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o samostatnou působnost (viz. Přehled platné legislativy).

Vnitřní poměry ve věcech správy statutárního města Brna upravuje Statut města Brna, obecně závazná vyhláška města Brna č. 19/2006, úplné znění obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 20/2001, kterou se vydává Statut města Brna, ve znění obecně závazných vyhlášek statutárního města Brna č. 21/2001, 25/2001, 2/2002, 5/2002, 7/2002, 24/2002,  3/2003, 10/2003, 1/2004, 4/2004, 14/2004, 9/2005, 15/2006, 18/2006, 1/2007, 7/2007, 1/2008, 13/2008, 2/2009, 3/2009, 12/2009, 4/2010,14/2010, 23/2010 a 7/2011. Statut města Brna stanovuje rozdělení pravomocí v oblasti samostatné a přenesené působnosti mezi orgány statutárního města Brna a orgány městských částí. Náplně činností jednotlivých odborů Magistrátu města Brna upravuje Organizační řád Magistrátu města Brna. Statut města Brna je možné nalézt na Internetu na oficiálních stránkách města Brna pod adresou http://www.brno.cz/statut  nebo zakoupit v Informačním středisku Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3.

Svobodný přístup k informacím

Právo na informace je zakotveno v čl. 17 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje právo na informace ve veřejné správě. Pravidla pro poskytování informací a postupy při vyřizování  žádostí o informace stanoví zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím je obecným právním předpisem, který upravuje podmínky svobodného přístupu k informacím s výjimkou těch, jejichž poskytování (zejména vyřízení žádosti, způsob podání, lhůty, opravné prostředky a způsob poskytnutí informací) upravuje jiný právní předpis (např. zákon o právu na informace o životním prostředí, katastrální zákon).

Statutární město Brno je povinno poskytovat informace vztahující se k oblastem své působnosti:

Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Informace, které nelze poskytnout, a informace jejichž poskytnutí je omezeno, jsou uvedeny v ust. § 7-11 zákona č. 106/1999 Sb. (např. ochrana utajovaných skutečností, ochrana osobních údajů, ochrana obchodního tajemství, ochrana důvěrnosti majetkových poměrů apod.).

Žádost o informace lze podat ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění:

Další Informace lze získat:

Vyřizování žádostí

Žadatelem o informaci je každá fyzická i právnická osoba, která povinný subjekt žádá o informaci vztahující se k jeho působnosti. V případě, že se požadovaná informace nevztahuje k působnosti povinného subjektu, povinný subjekt žádost odloží (§ 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.) a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli.

Žádost o poskytnutí informace se podává způsobem stanoveným výše. Z písemné žádosti musí být zřejmé:

• a) kterému povinnému subjektu je určena;
• b) že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb.;
• c) adresa pro doručování (za doručovací adresu se považuje i elektronická adresa).

Jedná se o základní náležitosti, které musí vždy každá žádost o informaci obsahovat. V případě, že tyto uvedené náležitosti žádost neobsahuje, nejedná se o žádost ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

Dalšími údaji uváděnými v žádosti o informaci jsou:

• a) u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, není-li přihlášena ktrvalému pobytu, uvede adresu bydliště, popř. adresu pro doručování, liší-li se od adresy trvalého pobytu nebo bydliště;
• b) u právnické osoby název, identifikační číslo, adresa sídla a adresa pro doručování, liší-li se od adresy sídla.

Brání-li nedostatek informací o žadateli řádnému vyřízení žádosti o informaci (v případě uzavření licenční smlouvy a podlicenční smlouvy při poskytování informací dle §14a zákona č. 106/1999 Sb. a v případě vydávání rozhodnutí o odmítnutí žádosti dle § 15 zákona č. 106/1999 Sb.), vyzve povinný subjekt žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil (viz. výše – další údaje uváděné v žádosti o informaci).  Nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, povinný subjekt žádost odloží (§ 14 odst. 5 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb.).

Písemná žádost musí být úplná, srozumitelná, musí z ní být zřejmé, jaká informace je požadována a nesmí být formulována obecně. V opačném případě je žadatel do 7 dnů od podání žádosti vyzván (e-mailem, poštou či jinak) k upřesnění žádosti. Neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne povinný subjekt o odmítnutí žádosti.

Jsou-li splněny všechny předpoklady pro poskytnutí informace, povinný subjekt informaci poskytne ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění. V případě kladného vyřízení žádosti se rozhodnutí nevydává. Je-li zapotřebí licence podle § 14a zákona č. 106/1999 Sb., předloží ve lhůtě 15 dnů povinný subjekt žadateli konečnou licenční nabídku.

Lhůtu 15 dnů lze prodloužit nejvýše o 10 dnů, tj. na 25 dnů, a to jen ze závažných důvodů, kterými jsou:

• a) vyhledávání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách;
• b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací v jedné žádosti;
• c) nutnost konzultovat s jiným povinným subjektem (nebo se dvěma či více složkami povinného subjektu), který má závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o důvodech prodloužení vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím základní lhůty 15 dnů.

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informaci

Pokud povinný subjekt žádosti zcela nebo zčásti nevyhoví, vydá v 15 denní lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popř. o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. Obsah, formu a náležitosti rozhodnutí stanoví § 67 a násl. ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Jak se odvolat proti rozhodnutí o neposkytnutí informace

Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává u povinného subjektu, který rozhodnutí vydal.

Odvolacím orgánem proti rozhodnutí Magistrátu města Brna (jeho věcně a funkčně příslušného odboru nebo útvaru v samostatné i přenesené působnosti) je vždy Krajský úřad Jihomoravského kraje. Věcně a funkčně příslušný odbor nebo útvar Magistrátu města Brna je naopak odvolacím orgánem pro úřady městských částí, které vydávají rozhodnutí v samostatné i přenesené působnosti.

Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem odvolacímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání.

Odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůtu nelze prodloužit.

Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat; pravomocné rozhodnutí o odmítnutí žádosti je však přezkoumatelné krajským soudem. Krajský soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout. Pokud není uvedeno jinak, vztahují se na odvolací řízení podle § 16 zákona č. 106/1999 Sb. příslušná ustanovení  zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

Stížnost na postup povinného subjektu při vyřizování žádostí o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Stížnost na postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace  (dále jen „stížnost") může podat žadatel,

• a) který nesouhlasí svyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona č. 106/1999 Sb. (odkaz na zveřejněnou informaci);
• b) kterému po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění (§ 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb.) nebo po uplynutí prodloužené lhůty (§14 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb.) nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti;
• c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
• d) který nesouhlasí svýší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. nebo svýší odměny podle § 14a) odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., požadované vsouvislosti sposkytováním informací.

Stížnost lze podat:

Stížnost se podává u povinného subjektu, který žádost vyřizoval, a to do 30 dnů ode dne

• a) doručení sdělení údajů umožňujících vyhledání a získání zveřejněné informace (§ 6 zákona č. 106/1999 Sb.); sdělení o tom, že se informace nevztahují kpůsobnosti povinného subjektu (§ 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.) nebo vpřípadě sdělení o požadování úhrady a její výše (§ 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.);
• b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb.

O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. Nadřízeným orgánem pro vyřizování stížností na postup Magistrátu města Brna, jeho věcně a funkčně příslušného odboru (útvaru), je vždy Krajský úřad Jihomoravského kraje. Věcně a funkčně příslušný odbor (útvar) Magistrátu města Brna je naopak nadřízeným orgánem pro vyřizování stížností na postup úřadů městských částí.

Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

Hrazení nákladů za poskytnuté informace

V souvislosti s poskytováním informací je Magistrát města Brna oprávněn dle § 17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádat úhradu nákladů, které jsou spojené s pořízením kopie, opatřením technických nosičů dat a zasláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Výše předpokládané úhrady bude žadateli písemně oznámena před poskytnutím informace. Úhrada nákladů se řídí sazebníkem úhrad, který naleznete zde. Poskytnutí informace je podmíněno zaplacením požadované úhrady.

Odkazy

• zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu kinformacím, ve znění pozdějších předpisů,
• směrnice tajemníka Magistrátu města Brna č. 4/2006 – Realizace zákona č. 106/1999Sb., o svobodném přístupu kinformacím, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka: Právo na informace o životním prostředí samostatně upravuje zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a směrnice tajemníka č. 3/2005 Realizace zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Petice, stížnosti a jiná podání

1) Petice

Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na orgány města se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Petiční právo je konkrétně upraveno zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Sestavení petice a její podání může provést jak jednotlivý občan, tak i skupina občanů. Občané si za tímto účelem mohou sestavit petiční výbor. V tomto případě členové petičního výboru ze svého středu určí osobu starší 18 let, která je bude v dané věci zastupovat ve styku s příslušnými orgány.

Občan, který sestavil petici, nebo petiční výbor může zákonným způsobem vyzývat občany, aby svým podpisem petici podpořili. Podpisové archy musí obsahovat buď vlastní text petice nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být občany podpořena a musí na nich být uvedeno jméno, příjmení a bydliště občana, který petici podává, nebo jména, příjmení a bydliště všech členů petičního výboru včetně toho, kdo je oprávněn zastupovat petiční výbor. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště.

Orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal, anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V současné době je postup pro přijímání, projednávání a vyřizování petic stanoven Pravidly schválenými Radou města Brna.

2) Stížnosti a jiná podání

Občané města mohou podávat orgánům města návrhy, připomínky a podněty, a to ve věcech širšího společenského prospěchu nebo osobního zájmu. Postup pro přijímání, prošetřování a vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů se řídí Pravidly schválenými Radou města Brna, dále ust. § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ust. § 16 odst. 2 písm. f) a g) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a ust. § 16a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Petice, stížnosti, návrhy, připomínky a podněty mohou občané zasílat Odboru interního auditu a kontroly MMB, Dominikánské náměstí 3, 601 67 Brno, faxem na číslo 542 172 063, e-mailem: oko@brno.cz, případně konzultovat s pracovníky oddělení stížností na téže adrese (4. patro, dveře 413) nebo telefonicky na číslech 542 172 012, 542 172 191, 542 172 020, 542 172 021 a 542 172 084.

Lhůty pro vyřizování návrhů, připomínek a podnětů

upravuje § 16 odst. 2 písm. g) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 175 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, a § 16a odst. 3, odst. 5 a odst. 8 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění; obecně orgány města vyřizují návrhy, připomínky a podněty bezodkladně, nejpozději do 60 dnů; pokud věc spadá do působnosti Zastupitelstva města Brna – do 90 dnů.