- Úvodní strana
- Podnikatel / Investor
- Významné projekty
Významné rozvojové projekty
Univerzitní kampus Brno – Bohunice
Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně – Bohunicích je rozlehlý komplex moderních budov určený pro účely vzdělávání a výzkumu studentů a pracovníků lékařských a přírodovědeckých oborů univerzity. Stavba byla zahájena v roce 2006 a dokončena byla na jaře 2010.
Investorem je Masarykova univerzita a na financování stavby s celkovými náklady ve výši přes 5 mld. korun se podílí vedle univerzity (2,2 mld. korun) také prostředky ze státního rozpočtu (2,6 mld. korun) a prostředky města Brna (300 mil. korun).
ICRC Brno
Mezinárodní centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center, ICRC) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) je vědecko-výzkumné centrum nové generace zaměřující se na kardiovaskulární a neurologická onemocnění. Centrum je budováno na základech dlouholeté úspěšné spolupráce fakultní nemocnice s Mayo Clinic v USA a dalšími českými i zahraničními partnery. FNUSA-ICRC kombinuje čtyři hlavní součásti, a to mezinárodní vědecko-výzkumné centrum, veřejné zdravotnické zařízení, mezinárodní vzdělávací středisko a centrum pro průmyslovou spolupráci.
Posláním FNUSA-ICRC je nalézat nové metody, technologie a léčiva pro efektivní prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu kardiovaskulárních a neurologických chorob. Díky unikátnímu konceptu FNUSA-ICRC významně posouvá možnosti současné klinické medicíny i lékařského výzkumu a poskytuje pacientům přístup k nejmodernějším léčebným metodám a postupům, které jsou vyvíjeny ve spolupráci s předními domácími i zahraničními odborníky. Centrum s celkovým rozpočtem okolo 4,5 mld. Kč na období 2011 až 2015 je kofinancováno ze Strukturálních fondů Evropské unie. V současné době pracuje ve FNUSA-ICRC více jak 300 zaměstnanců, z toho přibližně 260 odborníků působí v 17 mezinárodních vědeckých týmech.
CEITEC
Ceitec – Central European Institute of Technology (česky Středoevropský technologický institut) je projekt výstavby výzkumného centra, které v Brně společně připravují místní univerzity a výzkumná pracoviště (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendlova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ústav přístrojové techniky Akademie Věd, Ústav fyziky materiálů Akademie věd, Výzkumný ústav veterinárního lékařství).
Projekt vznikl především proto, aby vhodnými mechanismy napomohl současnému základnímu a aplikačnímu výzkumu lokalizovanému v Jihomoravskému kraji dosáhnout špičkové úrovně. Přispěje ke koncentraci vědecko-výzkumných kapacit v České republice a současně upevní vazbu české vědy na zahraniční instituce a podniky. S výstavbou se počítá v letech 2010 až 2013, přičemž fungovat by mělo centrum od roku 2015. Plánuje se zde zaměstnat až 800 výzkumných pracovníků. Uvažovaným zdrojem financování jsou strukturální fondy EU prostřednictvím operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v celkové výši až 17 mld. Kč.
Europoint Brno
Europoint Brno – probíhající přestavba železničního uzlu Brno je součástí širšího vládního programu modernizace rozhodujících železničních uzlů a stanic v trasách tranzitních koridorů, který patří k aktuálním investičním prioritám v rozvoji železniční dopravy v České republice. Brněnský železniční uzel je po Praze druhý nejdůležitější na železniční síti naší republiky.
Pro město Brno s jeho unikátní a strategickou polohou na spojnici vybraných dopravních projektů Evropské unie – Trans-European Transport Network a jako součást regionu CENTROPE je vybudování tohoto uzlu klíčové. Celý projekt je rozdělen na několik staveb železniční a městské infrastruktury, které na sebe vzájemně navazují. Součástí jednotlivých staveb jsou i mimoúrovňová křížení se silnicemi, protipovodňová opatření, protihlukové stěny, přestupní terminály integrovaného dopravního systému z železnice na městskou hromadnou dopravu apod.
O předpokládané náklady stavby, jejímž investorem je Správa železniční a dopravní cesty, ve výši 24,5 miliardy korun se podělí Státní fond dopravní infrastruktury, město Brno, Jihomoravský kraj, zdroje z Evropské unie a soukromý kapitál.
Velký městský okruh
Velký městský okruh Brno (VMO Brno) o délce asi 20 km bude po svém dobudování jedním z nejdůležitějších prvků dopravního systému města Brna. Okruh procházející městskými částmi mimo centrum bude směrově dělenou víceproudou komunikací rychlostního typu.
Umožní rychlý a plynulý přesun automobilů z jedné strany města na druhou a odstraní neúnosnou dopravní zátěž řady hlavních ulic včetně tranzitní dopravy. K dálnicím na Prahu, Vídeň, Bratislavu, Ostravu a Svitavy bude Velký městský okruh bude připojen několika radiálními rychlostními komunikacemi.
Zpřístupnění brněnského podzemí
Výjimečným fenoménem města Brna je rozsáhlý labyrint podzemních chodeb, tunelů, štol, krypt a sklepů. Podzemní prostory se nacházejí jak pod historickým jádrem města, tak také například pod hradem Špilberk nebo Kraví horou. Ke zpřístupnění se v současné době připravují prostory pod Zelným trhem.
Jedná se zejména o sklepy, které sloužily k uchovávání potravin trhovců. Některá sklepení byla v několika patrech nad sebou a bylo do nich možno vjet povozem. Mezi nejzajímavější objevy z posledního období patří nález padesáti tisíc lidských ostatků pod Jakubským náměstím.
Vila Tugendhat
Vila Tugendhat na ulici Černopolní představuje unikátní památku světové moderní architektury, která je právem zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO (od roku 2001). V současné době je pro veřejnost uzavřena z důvodu probíhající památkové obnovy. Objekt bude podroben důsledné restaurátorské rehabilitaci.
Cílem je zachování a konzervace originální stavební substance a dispozice, včetně konstrukčních detailů, materiálové škály a funkčních systémů. Proces obnovy zahrnuje nejen opravu budovy, ale i veškerých interiérů a zahrady. Náročná akce bude bezesporu nejvýznamnějším zásahem v samotné stavební historii domu.
Rekonstrukce historického jádra města
V současné době probíhá rekonstrukce několika klíčových prostor v centru města Brna. Stavební práce jsou rozděleny do dvou úseků:
- Moravské náměstí včetně ulice Běhounské
- Ulice Joštova (úsek Moravské náměstí – Komenského náměstí)
Regenerace je zaměřena především na komunikace a inženýrské sítě. Oba úseky by měly být dokončeny na konci října 2010. V souvislosti se stavebními pracemi budou od 6. června 2010 dočasně upraveny tramvajové linky. Podrobné informace o těchto změnách lze nalézt na webových stránkách Dopravního podniku města Brna.
Multifunkční hala RONDO
Víceúčelová hala Rondo na ulici Křídlovické při řece Svratce slouží brněnské veřejnosti jako prostor pro pořádání důležitých sportovních i kulturních akcí již od roku 1982. V květnu roku 2009 byla započata generální oprava tohoto zařízení s plánovaným dokončením v polovině roku 2010.
Celá rekonstrukce si vyžádá okolo 400 milionů korun a kromě přestavby kluziště a zázemí pro sportovce se plánuje i výstavba ubytovny a rekonstrukce administrativních prostor haly. Celková kapacita haly zůstane zachována, ale divákům nabídne větší komfort.
Kreativní centrum
Jedná se o revitalizaci brownfieldu na centrum pro podporu kreativního průmyslu, volného umění a kulturně-vzdělávacích aktivit pro širokou veřejnost. Jako nejvhodnější lokalita se jeví Bratislavská 68 – objekt bývalé káznice mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská. Je pravděpodobné, že aktivity projektu mohou být spolufinancovány z Evropských fondů.
Autoři projektu si od něj slibují vedle oživení a zatraktivnění zanedbané oblasti města hlavně podpoření začínajících podnikatelů v kreativním průmyslu, umělců a absolventů uměleckých oborů, stejně jako přilákání nových investorů v této oblasti a zamezení odlivu talentovaných lidí. Součástí by bylo i centrum po podporu volného umění a společné prostory pro širokou veřejnost s možností pořádání vzdělávacích programů, festivalů, workshopů, dále kavárna, restaurace, galerie apod.
Rychlostní komunikace R52
Stávající silnice I52 spojující důležitá centra Brno a Vídeň je mimořádně dopravně zatížená a vzhledem k rostoucímu počtu vozidel a rostoucí intenziě dopravy do budoucna nedostatečná. Část komunikace R52 (spojující Rajhrad s Pohořelicemi) je již hotová (otevřená od roku 1996) a kopíruje stávající I52.
Ačkoliv příznivci volají po rychlém dokončení R52, výstavba se potýká s mnohými problémy. Zbývající části silnice nemají jednak jasný průběh (základní varianty vedoucí přes vodní dílo Nové Mlýny nebo varianta přes Břeclav), jednak je projekt ohrožen nedostatkem financí (v současné době zmraženo ministerstvem dopravy v důsledku probíhající hospodářské krize). Proti výstavbě rychlostní komunikace také bojují nejrůznější občanské iniciativy a ekologické organizace.
