Na základě výzkumem získaných poznatků lze historický vývoj předmětného území rozdělit do čtyř základních horizontů:
1) Nejstarší období až 13. století
Nebyly nalezeny žádné výrazné aktivity, které by bylo možné spojovat s lidskou činností. Archeologický výzkum však ověřil skladbu svrchní části geologického podloží, ve které se odrážejí někdejší přírodní podmínky.
2) 13.–17. století
V tomto období byl daný prostor součástí předměstské struktury Brna. Z písemných pramenů víme, že se zde nacházela část čtvrté předměstské čtvrti (pro blízkost jedné z městských bran se jí říkalo Před branou Veselou), která definitivně zanikla v souvislosti se švédským obléháním města během třicetileté války. Archeologický výzkum dokumentoval pozůstatky jejího osídlení. Zkoumány byly relikty někdejších dřevohliněných staveb (většinou kůlové a sloupové jamky, do podloží zahloubené suterény a menší sklípek), odpadní jímky atd. Jistý prostor v zástavbě byl zřejmě vyčleněn výrobním provozům. Byly zachyceny relikty tří zahloubených pecí. Mohlo by se zřejmě jednat o pece na pálení vápna z dovážených vápenců. Dále byly dokumentovány hliníky dodávající materiál na výstavbu dřevohliněných staveb a výrobu cihel.
3) 17.–19. století
Prostor byl vyčleněn pro výstavbu bastionového opevnění města. Výzkum odkryl především rozsáhlé partie vyzdění příkopu a dále segmenty základů brány, která pouštěla příchozí do města. Nazývala se Nová Veselá.
4) 19. – 20. století
Výzkum dokumentoval řadu aktivit souvisejících s poměrně mohutnou výstavbou po zrušení a částečné asanaci bastionového opevnění. Většinou šlo o relikty z cihel zděné kanalizační sítě (19. století). Zachyceny byly také vápenné jámy, které je nutno spojovat s budováním zástavby.
Archeologický výzkum dosud získal soubor nálezů čítající řádově stovky jedinců. Většinou jde o fragmenty keramických nádob a zvířecí kosti, dále zlomky železných předmětů a předmětů z barevných kovů (např. 5 středověkých mincí).