Záchranný archeologický výzkum jižního křídla hradu Špilberku
15. srpna 2012
Jižní křídlo Špilberku nebylo doposud dotčeno významnějším archeologickým výzkumem. Až při jeho rekonstrukci v letech 2011–2012 se naskytla možnost nahlédnout v rámci stavebních prací pod podlahy historických budov. Očekávání bylo o to větší, že právě do prostoru jižního křídla je historickými prameny situován objekt hradního paláce, tedy vlastního rezidenčního sídla moravských markrabat. Rozsáhlé stavební úpravy spojené s přestavbou gotického hradu na renesanční a barokní pevnost značně poškodily původní terénní situace, přesto archeologický a stavebně-historický průzkum pracovníků Muzea města Brna přinesl řadu nových poznatků.
Díky novým výzkumům se podařilo doplnit půdorys hradu na jeho jižní frontě. Odhalením dochovaných základů byly zjištěny rozměry a dispozice všech místností přízemí palácového traktu. Komplexní představu si lze nyní udělat také o pevnostních prvcích hradu, a to zejména o doposud jen tušené parkánové zdi. Tato předsunutá hradba z přelomu 13. a 14. se původně nacházela mezi hradním příkopem a hlavní hradební zdí. Po vybudování kasemat uvnitř jižního hradního příkopu a při následném rozšíření kasárenských objektů v polovině 18. století byla jako nepotřebná zasypána a nově odhalena teprve nyní.
I když gotické zdivo hradu bylo překvapivě zachováno až nadstandardně, zmiňované mladší stavební úpravy Špilberku prakticky odstranily původní terén obsahující případné movité archeologické nálezy. Proto byl vítán doslova každý nalezený artefakt, který by pomohl upřesnit funkci a datování objevených stavebních reliktů. Z období vzniku původního hradu budovaného v průběhu 13. století nebyla nalezena žádná keramika ani jiný předmět vyjma několika desítek architektonických článků, které byly později využity jako prostý stavební materiál. Části gotických kleneb se proto nacházely náhodně zazděné ve zdivu kasárenských místností z 18. století a druhotně uložené mistrně opracované kameny tvořily také například základ kuchyňské pece, ve které byla připravována strava ubytovaným vojákům. Ze 14. století stojí za zmínku alespoň objev jedné mince Jana Lucemburského.
Početnější soubor nálezů pochází až z 15. století. Hradu se v této době nevyhnulo několikeré poškození ohněm a díky tomu se v jižním křídle zachovala silná požárová vrstva. Ta obsahovala hojné zlomky keramiky a zejména pozůstatky honosně zdobených kachlových kamen, která vytápěla tehdejší rezidenci moravských Lucemburků. Požárový horizont však vydal ještě jeden velice překvapivý nález – zbytky plechu, ze kterého byly vybíjeny či vystříhávány mincovní střížky, které pak sloužily jako polotovary pro ražení samotných mincí. Nešlo ovšem o pozůstatek oficiálního mincování. Při konzervaci plechového odpadu bylo totiž zjištěno, že není z drahého kovu, ale je měděný. Z vyražených střížků se tedy vyráběly falešné mince, které byly poté pouze postříbřeny a vydávány za pravé. Na královském hradě tak byly v neklidné době po skončení husitských válek padělány populární pražské groše a jejich menší mince, tzv. parvy.
Jako kuriozitu z nedávné minulosti můžeme ještě uvést nález několika vojenských výložek z období druhé světové války ukrytých pod podlahu jedné z místností Jižního křídla. V této době sloužil Špilberk jako kasárna Wehrmachtu. Při závěrečných bojích o osvobození Brna v roce 1945 pobývali na Špilberku zjevně také poddůstojníci Ruské osvobozenecké armády, tzv. Vlasovci. Ti z pochopitelných důvodů nechtěli přiznat svoji příslušnost k Rusy nenáviděným kolaborantským jednotkám, proto strhli své černé výložky, které je odlišovaly od běžných uniforem Wehrmachtu, a skryli je pod podlahu svých ubikací. Tento dramatický příběh poodkrytý archeologickým výzkumem ovšem zůstane nedopovězen, další osudy vojáků nejsou známy.
Všechny výsledky prováděných archeologických výzkumů se průběžně vyhodnocují, aby v co nejkratší době mohly být prezentovány veřejnosti v podobě krátkodobé výstavy a zejména v plánované nové archeologické expozici o pravěké a středověké minulosti Brna.
Mgr. Petr Vachůt
vedoucí oddělení archeologie MuMB
tel.: +420 542 123 626
e-mail: vachut@spilberk.cz
Tiskové středisko MMB
tel.: +420 542 172 010
fax.: +420 542 172 303
e-mail: tis@brno.cz
