Drew, krtek a raketa. Astronaut Feustel uzavře svou návštěvu Česka v Brně
4. srpna 2011
(zug) – Dvacet let vzlétal na vesmírné mise americký raketoplán Endeavour. Jeho poslední let se uskutečnil od 16. května do 1. června. Kromě toho, že byl tento let poslední pro nejmladší americký raketoplán, je s ním spjato několik dalších zajímavostí. Mimo jiné se díky němu „ke hvězdám“ vypravil plyšový Krtek vyrobený v Brně, kterého v pondělí 8. srpna brněnským dětem předá americký astronaut a účastník onoho letu Andrew Feustel.
Brněnskou zastávkou vyvrcholí návštěva Andrewa „Drewa“ Feustela s manželkou a syny v České republice. „Navštíví místo, kde se „narodil“ Krtek,“ vysvětlil ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. „A na rozdíl od jiných měst je jeho návštěva v Brně komponována především pro děti.“
Už v neděli 7. srpna zavítá astronaut, jehož manželka Indira má české kořeny, do Soběšic, kde bude od 18 hodin besedovat se zájemci o kosmonautiku a vesmír. Hlavní část programu se odehraje v pondělí 8. srpna na Nové radnici na Dominikánském náměstí.
V 15 hodin Feustela přijme primátor Roman Onderka, v 16.20 astronaut symbolicky předá vesmírného Krtka dětem, poté je v plánu rozhovor, předávání cen za výtvarnou soutěž a autogramiáda. „Brno se v poslední době stává už tradičním místem pro setkání kosmonautů z celého světa,“ komentoval příjezd „hvězdného“ hosta primátor Onderka, který jej do jihomoravské metropole pozval.
Od Písní kosmických ke Krtkovi
Andrew Feustel (1965) pracoval původně jako geofyzik zabývající se monitorováním seismické činnosti ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 1999 se přihlásil do výběrového řízení na budoucího astronauta a v konkurenci více než 3500 uchazečů uspěl. Jako letový specialista se první mise zúčastnil v roce 2009, kdy se podílel na opravě Hubblova kosmického dalekohledu. Již tehdy Feustel nabídl Astronomickému ústavu Akademie věd ČR, že s sebou do vesmíru vezme něco českého. Byla vybrána sbírka básní Písně kosmické od Jana Nerudy.
Při „Drewově“ druhém letu o letošních prázdninách zase astronauty na oběžnou dráhu doprovázel malý plyšový společník – Krtek, oblíbená postavička filmů a knih výtvarníka Zdeňka Milera. Vytvořili jej v Moravské ústředně Brno, kde Krtky podle originální Milerovy předlohy vyrábějí. „Tento ale musel samozřejmě vyhovovat předpisům NASA, rozměr musel odpovídat velikosti osobního zavazadla astronauta a materiály zase musely splňovat požadavky na nehořlavost,“ uvedl Blahoslav Dobeš z Moravské ústředny Brno.
Krtek tak „asistoval“ při dopravě a instalaci magnetického alfa-spektrometru na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ten by měl podle odborníků pomoci odhalit složení vesmíru a podstatu tzv. temné hmoty a osudy antihmoty.
Konec raketoplánů
Mise ale byla zajímavá – jak bylo v úvodu zmíněno – ještě něčím. Poslední let raketoplánu Endeavour (neboli mise STS-134) byl zároveň předposledním letem těchto vesmírných plavidel vůbec. Jako úplně poslední vzlétl raketoplán Atlantis a svým přistáním 21. července 2011 uzavřel třicetiletou éru vesmírného programu NASA zvaného Space Shuttle. Důvodem byly podle USA vysoké náklady.
Co je raketoplán?
První raketoplán – Columbia – vzlétl na oběžnou dráhu 12. dubna 1981. Celkově jich bylo v programu pět: Atlantis, Challenger, Columbia, Discovery a Endeavour. Dva z nich – Challenger a Columbia – byly během vesmírných misí zničeny, bohužel posádka v obou případech zahynula. Celkově se však misí raketoplánů zúčastnilo přes 800 členů posádek a bylo uskutečněno 135 letů. Raketoplán startuje jako raketa, po oběžné dráze se pohybuje jako kosmická loď a přistává jako letadlo. Je prvním vesmírným plavidlem, které umožňuje opakované použití.
Zdroj: brožura Jak se Krtek stal maskotem amerického astronauta. Americké centrum Velvyslanectví USA v Praze, 2011
